Kdo jsme
Kde jsme
Mládeže
Základy
Učednictví
Svědectví
English / Spanish
CAMP 2008
Programy
Příběhy
Časopis
je zde:-)
|
..Já jsem Alča..
Zpět na svědectví
holka, která na základní škole o hlavu převyšovala všechny své spolužáky, o spolužačkách nemluvě.
Někteří spolužáci si asi mysleli, že ta obrovská holka není jen docela nehezká, ale taky poměrně divná.
Moji rodiče jsou křesťané - a to se asi odráželo i na mně. Věřila jsem, že je Bůh, že nesmím krást,
lhát, sprostě nadávat, musím poslouchat rodiče… A možná i proto jsem byla jiná než většina mých spolužáků.
Největší katstrofou ale byla moje výška. Naprosto živě si vybavuji hodiny tělocviku,
kdy jsme se museli řadit podle výšky - Krúpová byla první v řadě, nebo společná třídní fota,
kde většina mých spolužáků stojí na lavičce - a já jsem stejně vysoká i bez lavičky.
Pamatuji si komentář maminky jedné kamarádky: "Ta Alenka, ta je ale vyspělá".
Chtělo se mi brečet a takové podobné řeči jsem nemohla ani slyšet.
Když mi bylo asi dest nebo jedenáct let, večer před spaním jsem si vymýšlela svůj vlastní svět - svět,
ve kterém jsem byla hezká, nebyla jsem samozřejmě tak příšerně vysoká, potkávala jsem spoustu lidí,
kteří mě měli rádi… Ze začátku mě to bavilo, ale pak jsem zjistila, že realita je trošku jiná,
než si já vysnívám a že ve skutečnosti mi tyto chvilky snění vůbec nepomáhají. Tak jsem se rozhodla,
že s tím zkrátka přestanu. Jenže mi to nešlo. Vždy jsem se znovu vrátila do toho neexistujícího světa,
kde mi bylo chvilku dobře - dokud jsem si neuvědomila, kdo jsem a kde žiji. Začala jsem se modlit.
Bůh přece existuje a prý mě má rád a má všechnu moc! Tak jsem se rozhodla poprosit Boha,
aby mi pomohl s tím přestat. Nic, nešlo to. Prosila jsem znovu a znovu a nic. Tak co je?
Bůh nevyslýchá modlitby?
Dnes už vím, co se tehdy dělo. Věděla jsem, že potřebuji Boží pomoc se svým sněním,
ale On měl ještě větší plán. On chtěl, abych Mu patřila celá. Ježíš zemřel za můj hřích
a moc mu záleželo na tom, abych mu svěřila celý svůj život. Jednou večer jsem to udělala.
Modlila jsem se s mými rodiči - řekla jsem Bohu, že Ho potřebuji a že Mu dávám svůj život,
vzápětí jsem Jej taky prosila, aby mi pomohl vyřešit můj problém. Od té chvíle jsem si
byla naprosto jistá, že patřím Jemu a po smrti půjdu do nebe - protože už nejsem špinavá
škaredá holka, ale Někdo mě umyl, proměnil. Najednou to šlo, mohla jsem jít spát
a ráno se probudit a vynechat své fantazírování. Jasně, pořád jsem byla vysoká,
ale změnilo se něco uvnitř mě. To udělal Bůh.
To, co jsem prožila ve dvanácti, teď, když mi je 25, hodnotím jako nejlepší krok mého života.
Byl to začátek cesty s Bohem. Ta cesta není úplně jednoduchá, má ale svůj cíl a vím, že ten,
kdo stvořil Alču Krúpovou, teď vede její život - a to je to nejlepší, co bych si mohla přát.
Stvořitel přece svému dílu rozumí!
PS: na střední škole už jsem nebyla nejvyšší. :-)
|
|
|
Aktuálně
Vánoce
Zimní pobyt
MiniFestival
PŘIHLÁŠKA na EW
02 - 04. listopadu
Svatba H+M
Svatba D+K
ENGLISH camp
|
