logo
WEMBLOUD CLUB - mládež CB Letovice
logo
29.04.2025  15:52   os.ELIM | TotAm | Exit316 Galerie | K modlitbám! | Vzkazy | E-mail Akce a akcičky

O nás
Kdo jsme
Kde jsme


Co děláme
Mládeže
Základy
Učednictví


Kdo co zažil
Svědectví


English campy
English / Spanish
CAMP 2008


Ke stažení
Programy
Příběhy
Časopis


Kontakt
je zde:-)


..Anička Čenzová.. Zpět na svědectví

Já jsem asi nikdy nepochybovala o tom, že Bůh existuje. Narodila jsem se totiž jednoho krásného podzimu mojí mamince a tatínkovi. Oba dva jsou křesťané, a tak se nám (mým dvěma sourozencům a mně) dostalo křesťanského vychování. To neznamená jen to, že jsme pravidelně chodili na bohoslužby a naučili jsme se modlit. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsem viděla na rodičích, že s Bohem počítají ve všem - každý den. Brzy jsem znala příběhy z Bible skoro nazpaměť. Dobře jsem věděla, jak bych měla žít. Můj mozek to všechno bral a chápal, ale byla to jen teorie, ne skutečný život. Možná to nebylo navenek vidět, ale uvnitř ve mně vyrůstal hrdý a pyšný člověk, který chtěl být uznávaný a cítil se lepší než všichni ostatní. Nevím, co by ze mne dnes bylo, kdyby mne Ježíš nezměnil.
Občas jsem musela přemýšlet, jestli si to lidé s tím Bohem nevymysleli, ale když jsem si představila celý svět, život, ty miliardy lidí, kteří byli, jsou a budou žít, …, neuměla jsem si představit, že by to všechno bylo jen tak náhodou a přepadal mě z toho děs. V tu chvíli bylo mnohem snadnější věřit, že Bůh je a má s lidmi nějaký záměr. Jenomže to by znamenalo, že On o mně všecko ví, a toho jsem se taky bála. Bála jsem se Boží spravedlnosti a trestu - pekla. Marně jsem se utěšovala: "Jen klid, děvče! Není zas tak zle. Rodiče přece věří, chodíš na bohoslužby, tak je přece všechno v pořádku!" Ale nějak to nepomáhalo. Chodila jsem se strachem spát. Co když se neprobudím? Co se se mnou stane, když umřu?
Pak jsem jeden večer (tajně!) vyslechla rozhovor mé sestry s rodiči. Povídali si o jistotě v životě, co to je být opravdovým křesťanem. Došlo mně, že tady se jedná o něčem, co mne trápí - mít jistotu před Bohem. Věděla jsem, že Ježíš Kristus přišel na svět, protože lidi miloval, zemřel na kříži kvůli nám, abychom my už nemuseli trpět trest za naše viny. A vstal z mrtvých - je živý - proto to všechno má smysl. Najednou mi bylo jasné, že jediné, co potřebuji, je, aby Ježíš odpustil i mně. Netrvalo dlouho a měla jsem příležitost modlit se s mými rodiči. Prosila jsem Boha, aby mi odpustil, že moje srdce je ve skutečnosti zlé. Řekla jsem mu, že už si nechci žít po svém, ale chci to s ním brát vážně, a že mu věřím.
Od té doby jsem prožila spoustu krásných i těžkých dní. Vím, že Bůh v tom byl vždycky se mnou. Hodně mě změnil. Myslím, že už ze mne není ta malá pyšná holka, která umí zkomadovat celou třídu. Už se nebojím večer usnout. I kdybych se neprobudila tady na Zemi, probudím se na věčnosti a budu navždycky s Ježíšem. Je to asi 11 let, co je Ježíš mým Pánem, a ještě jsem toho nelitovala. Spíš naopak. Věřte mně - stojí to za to!


Páteční mládeže
Aktuálně

Co se chystá


Na co zveme
Co bylo
Vánoce
Zimní pobyt
MiniFestival
PŘIHLÁŠKA na EW
02 - 04. listopadu

Svatba H+M
Svatba D+K
ENGLISH camp

© WembloudClub